V červnu bývá v Římě pořádné horko. Ne ten příjemný, pofukující vánek z kopců, ale těžké vedro, které sálá z kamenné dlažby a už v deset ráno se vám lepí na kůži. Když se procházíte uličkami v centru, instinkt vám velí sednout si k prvnímu volnému stolku venku, třeba do stínu slunečníku s logem nějakého průmyslového pivovaru. Nedělejte to. Sednout si bez toho, abyste se podívali do ceníku, je první chyba, kterou lidé neznalí zdejších poměrů dělají. Káva v Římě je totiž rychlý, levný rituál, který se odbývá vestoje u baru.
Zlaté pravidlo baru a účtenky
Téměř ve všech historických podnicích v centru je obrovský rozdíl mezi tím, když si dáte kávu vestoje u baru, a tím, když se posadíte ke stolu. Jakmile se posadíte, platíte za obsluhu. Na těch nejznámějších místech může tento servis stát i pětkrát víc než káva objednaná na stojáka.
Správný postup je jednoduchý. Vejdete dovnitř, zamíříte rovnou k pokladně, objednáte si, zaplatíte a vezmete si účtenku. Teprve potom jdete k baru, položíte účtenku před baristu a řeknete mu svou objednávku. Pokud chcete působit jako rodilí Římané, nechte na účtence drobnou minci, třeba deset nebo dvacet centů, jako dýško pro baristu. Není to povinné, ale zajistí vám to rychlejší obsluhu a spiklenecké kývnutí hlavou.
Tento systém platí všude, od malých sousedských pražíren až po vyhlášené historické kavárny z turistických průvodců. Abyste lépe porozuměli obchodním pravidlům a ochraně spotřebitelů na cestách, můžete se podívat na užitečné informace na sito del Comune di Roma, kde najdete doporučení, jak se vyhnout neférovým cenám v turisticky exponovaných oblastech.
Historické pražírny v centru města
Pokud hledáte espresso s opravdu výraznou chutí, v centru najdete dvě historické adresy, které spolu už celá desetiletí soupeří o zákazníky. Leží kousek od sebe, jen pár kroků od Pantheonu, ale každá z nich staví na úplně jiné kávové filozofii.
- La Casa del Caffè Tazza d'Oro leží jen kousek od Pantheonu. Zdejší káva je silná a tmavá, s plnou a vyváženou chutí. V podniku je neustále plno a hluk, v rozích se vrství jutové pytle a na pozadí nepřetržitě vrčí mlýnky. V létě si tu stálí zákazníci dávají téměř výhradně kávovou granitu se šlehačkou. Podává se ve sklenici s vrstvou čerstvé šlehačky vespod i nahoře. Stojí pár eur a je to ten nejlepší způsob, jak přežít horké červnové odpoledne.
- Caffè Sant'Eustachio se nachází také kousek od Pantheonu. Zdejší způsob přípravy je tajemstvím, které chrání kovové zástěny umístěné přímo za kávovary. Neuvidíte tak baristu kávu pěchovat ani ji nechat téct do šálku. Jejich espresso teče z kávovaru už oslazené, s hustou, světlou pěnou, která připomíná spíše krém. Pokud chcete kávu bez cukru, musíte to nahlásit nejdříve u pokladny a pak hned baristovi při předávání účtenky zdůraznit slovo amaro. Chuť je v porovnání s Tazza d'Oro jemnější.
- Antico Caffè Greco najdete nedaleko Španělských schodů. Je to nejstarší kavárna ve městě, fungující už od osmnáctého století. Atmosféra je tu úplně jiná, stěny zdobí obrazy a obsluhují vás číšníci ve fraku. Návštěva tohoto místa je zážitek, který vás ale přijde draho, pokud se rozhodnete posadit. U baru zůstává cena přijatelná, ale u stolu letí ceny strmě nahoru. Pokud sem chcete zajít, dejte si kávu u baru, abyste nasáli historickou atmosféru a přitom si nezruinovali peněženku.
Římský cornetto a letní snídaně
Zapomeňte na nadýchané francouzské máslové croissanty. Římský cornetto je něco úplně jiného. Je hutnější, těsto obsahuje vejce a sádlo a voní po pomerančové kůře nebo vanilce. Klasická římská snídaně se skládá z cappuccina a cornetta, jenže v červnu, kdy je ve stínu pětatřicet stupňů, horké cappuccino rychle ztrácí na přitažlivosti.
Letní alternativou je slazená ledová káva, kterou baristé často připravují předem a uchovávají ve velkých skleněných lahvích v lednici, nebo caffè shakerato. To se připravuje čerstvé přímo před vámi. Barista smíchá horké espresso, led a cukrový sirup v kovovém šejkru, energicky protřepe a podává ledový nápoj s hustou sametovou pěnou.
Pokud chcete opravdu poctivý cornetto, vyhněte se barům, které nabízejí jen rozmražené, lesklé pečivo. Raději zamiřte do kvalitní cukrárny.
- Pasticceria Regoli se nachází kousek od hlavního nádraží Termini a funguje už od roku 1916. Zdejším hlavním lákadlem je maritozzo con la panna, což je nadýchaná brioška rozkrojená napůl a štědře naplněná čerstvou, jen lehce oslazenou šlehačkou. Pokud dáváte v letním ránu přednost něčemu lehčímu, jejich obyčejné cornetty nebo ty plněné žloutkovým krémem jsou vynikající. Fronta tu stojí skoro pořád, ale postupuje rychle.
- Roscioli Caffè Pasticceria leží blízko náměstí Campo de' Fiori. Jde o moderní podnik, který ale provozuje jedna z nejznámějších římských pekařských rodin. Jejich kynuté pečivo je dotažené k dokonalosti, používají kvalitní máslo a sezónní náplně. U baru je opravdu málo místa, takže počítejte s tím, že kávu i pečivo zkonzumujete poměrně rychle.
Zmrzlina a ledová tříšť proti letnímu žáru
Když vám letní slunce ztěžuje procházky mezi ruinami antického fóra, jediným zachráncem je pauza na zmrzlinu nebo ledovou tříšť. V Římě se ke zmrzlině přistupuje s plnou vážností, ale pastí na turisty je tu spousta. Vyhněte se místům, kde se tyčí obří kopce zmrzliny zářivých, fluorescenčních barev. Chemicky zelená pistáciová nebo jasně modrá jsou jasným varovným signálem. Skutečnou řemeslnou zmrzlinu poznáte podle přirozených barev a často bývá schovaná v kovových nádobách s poklopem.
- Giolitti se nachází kousek od paláce Montecitorio. Je to vyhlášená klasika známá svým starosvětským přístupem a tuhou šlehačkou, kterou vám dají navrch každého kornoutu. I tady platí pravidlo, že nejdříve zaplatíte u pokladny a teprve s účtenkou v ruce se postavíte do fronty u pultu se zmrzlinou.
- Frigidarium najdete nedaleko náměstí Piazza Navona. Zvláštností tohoto místa je možnost nechat si čerstvě natočenou zmrzlinu namočit do rozpuštěné čokolády, hořké nebo bílé, která okamžitě ztuhne a vytvoří na zmrzlině křupavou polevu. Cena je na tuto oblast velmi příznivá.
Na rozdíl od běžné průmyslové ledové tříště ze sirupu a drceného ledu ze stroje se v Římě pije grattachecca. Ta se připravuje z ledu ručně škrábaného ze skleněného bloku speciálním kovovým nástrojem, který se pak zalije sirupem a doplní kousky čerstvého ovoce. Chcete-li najít ty nejlepší tradiční stánky a letní akce spojené s místní gastronomií, podívejte se do sekce věnované tradicím na portale turistico ufficiale di Roma, což je skvělý pomocník pro orientaci v městské nabídce. Pro novinky na léto 2026 a otevírání sezónních stánků podél řeky doporučuji sledovat místní zpravodajství na RomaToday, kde pravidelně přinášejí aktuality z jednotlivých čtvrtí.
Praktické tipy, jak neudělat chybu
Abyste se vyhnuli nedorozuměním a užili si pauzu v baru bez stresu, mějte na paměti tato jednoduchá pravidla:
- Sklenice vody: V mnoha historických pražírnách dostanete ke kávě malou sklenku perlivé nebo neperlivé vody. Ta slouží k pročištění chuti před vypitím kávy, nikoli po něm. Jde o bezplatnou pozornost podniku, ale v některých turistických barech se vás mohou zeptat, zda ji chcete, a pak vám ji naúčtovat. Pokud vám ji podají automaticky bez ptaní, je zdarma.
- Cappuccino po jedenácté dopoledne: Římané si ho po snídani už nikdy nedávají a zvyk pít ho během oběda nebo po něm považují za přinejmenším zvláštní. Žádný barista vám ho samozřejmě neodmítne připravit, ale počítejte s tím, že v tu ránu budete mít na čele pomyslnou nálepku turisty.
- Volné stolky venku: Pokud uvidíte volný stůl před rušným barem, nesedejte si k němu rovnou s nadějí, že k vám přijde číšník. Tyto stoly jsou často vyhrazeny pro plný servis u stolu, nebo je potřeba si nejdříve objednat uvnitř. Než se posadíte, raději se vždy zeptejte personálu.